Celkem 26.06km, nastoupáno 496m, celkový čas 5:49:19
Mám plán na neděli. Busem nebo vlakem z Plzně do Plas a odtud na jih. Buďto to vzít rovnou do Plzně, nebo do Chotíkova, což je jeden z bodů na Svatojakubské cestě. Bus mi jede v 9:10.
Ráno se probouzím fakt brzo. To bych mohl stihnout i ten dřívější vlak v 8:17. Nebo dokonce rychlík v 8:04! V pohodě snídám, připravuji si svačinu na cestu a autem vyrážím před čtvrt na osm. Cesta utekla ukrutně rychle, nikde nikdo, parkuji na dohled nádraží. O víkendu zadara. U rychlíku jsem včas a tak sedám a za chvíli jedeme.
Vystupuji v 8:36 přesně podle jízdního řádu a nechávám rychlík, ať si jede dál do Chomutova a Mostu.
Do Plas a okolí jezdila moje babička z Chomutova na borůvky a houby. Jako dítě jsem to v oblibě moc neměl. Muselo se vstávat někdy ukrutně brzy (snad ve tři), několikrát přesedat a být v lese brzy ráno. Do dneška nevím, jestli proto, aby nás někdo nepředběhl, a nevysbíral nám všechny borůvky, nebo jestli to mělo ještě nějaký jiný důvod.
Borůvčího je to pořád dost. Jsou to nádherné jehličnaté lesy, čisté. Borůvčí je prostě všude. Obloha úplně vymetená, asi od větru, který se dneska opravdu snaží. Když se dostanu na okraj lesa, tak to slušně studeně fučí.
Chvilku nedávám pozor a minu odbočku. Co to je tady za Mrtník?
Před Krašovicemi je něco jako skála, ale dá se do ní rýpat. Blízko je důl na kaolín, tak si tipuju, že je to něco podobného.
Vítají mne vrby. Barvy přechází ze zelené až do červené. Proč se vlastně říká: „Drbu vrbu?“
Drbu vrbu, drbu vrbu…
— Učil jsem se na logopedii. Neuměl jsem říkat R. Dodnes nevím, co to znamená.
V Krašovících mne překvapí ještě keře ostříhané do tvaru pneumatik. Asi je stříhá majitel pneuservisu.
Polňačka se mění se na lesní cestu (paráda), ale rozrytá od těžké techniky (co naděláš). Sem tam louže a bláto. Všechny nástrahy se dají obejít po jedné nebo druhé straně. Přeskakuji sem a tam jako vodní slalomář.
U křížení se silnící jsou vyskládané kmeny. Krásně na sluníčku a v závětří. Ideální na oběd. Nálada se zlepšuje, cesta taky.
Naplněn jídlem i zážitky stoupám po zelené za Kokořov. Vine se zajímavě po poli podél lesa. Traktorista při orání pole zřejmě zapomněl, že je tam i cesta, a vzal to sakumprdum. Předešlí poutníci ale naštěstí cestičku znovu vyšlapali.
V klesání do Ledců už vidím Krkavec. Vypadá hrozně blízko. V Ledcích před léty pořádalo Kerio ve spolupráci s nadací Ledovec hudební festival Keriofest. Fotím si faru i kostel, před kterým jsou nádherné asfaltovací stroje. Těžko říct, co obdivovat víc.
Stoupáček borůvkovým lesem na Krkavec a na něm zasloužená Kofola s Miňonkami. Otevřený bufáč jsem tedy nečekal, super, že už aspoň někde začala sezóna. Cyklisti, turisti, pejskaři. Jedna parta tu na venkovním grilu dokonce opéka buřty.
Do cíle to odhaduji tak na 3km, ale cedule říká 1.5km. A bus mi jede za necelých 20 minut. To by mohlo jít. Nasazuji raketové tempo, do žil se mi vlévá kofola a z kopce letím jak motorové rogalo.
Ha, tady měl být přes silnici most! Je zbouraný. Nevadí, scházím k silnici. Nic nejede, přebíhám a jsem v Chotíkově. Ještě najít zastávku.
Jsem tu, snad nejel dřív. Místní se teprve slejzaj, tak asi ještě nejel.
V 14:33 už píšu paní Columbové SMSku, že jedu zpátky. Překvápko. Původně jsem si myslel, že budu stíhat možná bus v 16:30, nebo přinejhorším v 18:30. Ale takhle je to samozřejmě taky fajn. Doma už na mne čeká file a lehký bramborový salát. A ke kafi dokonce i čerstvě upečený štrůdl. No, tak to se budu těšit!
Jak se tam dostanu?
Nástup na trasu: Auto jsem si nechával v Plzni u vlakového nádraží. V neděli ráno tam bylo prázdno a parkování je o v neděli zdarma. Do Plas se dá dostat vlakem nebo busem. O víkendu toho sice jezdí méně, ale pár spojů se určitě najde.
Zpět: Z Chotíkova do Plzně jezdí bus docela často, odpoledne v podstatě každou hodinu.
Prošlá trasa na mapy.cz (včetně zacházky na Mrtník)
