Celkem 31.32km, nastoupáno 505m, celkový čas 7:18:34
První jarní putování. Včera jsem si připravil dvě varianty příjezdu – první s parkováním v Plzni u nádraží a s cestou busem nebo vlakem ze Stříbra zpět do Plzně, druhou s cestou autem až do Stříbra a přejezd do Plzně udělat hned ráno. Budím se brzy a tak to jedu zkusit nejdřív do Plzně. Parkování v pohodě, na stejném místě jako minule, na dohled od nádraží. Měl jsem strach, že tam bude plno. Cena 60 Kč za celodenní parkování peněženku netrhá. Lepší než cena nafty za přejezd do Stříbra a zpět.
Po osmé už sedím v buse na Chotíkov, přejedeme Plzeň a za chvilku vystupuji. Za vesnicí koukám z dálky na stavbu, kterou jsem obdivoval když jsem šel minulou etapu. Od Ledců to vypadalo jako nějaký kříž, rozhledna, možná i radar pro UFO, ale teď, jak jsem blíž, tak vidím, že se z toho lehce kouří. Takže komín. Později si dohledávám, že je to komín od spalovny. Pěšinka postupně přichází blíž a tak mám možnost tuto futuristickou budovu obdivovat. Někdo si s ní opravdu pohrál.
Ale dost bylo kouře ze spalovny (kupodivu to čmoudilo fakt jenom malinko) a hurá do lesa. Sluníčko začíná všechno krásně prohřívat a já na jedné mýtince sundavám bundu a nasazuji klobrc, abych si nespálil šošolku. Počasí se nám změnilo ze zimy rovnou do léta a je to fajn.
Za Kúštím (některé názvy vesnic mne přímo fascinují) cesta začíná vést mezi vesničkami, občas po silnici, občas po polňačce. Před Čeminy i ve vesnici je památníček na sestřelený US bombardér B-17G Flying Fortress. Je tam i info o náletech na Plzeň. Zajímavé počtení.
Před Újezdem nade Mží jsou zas krásně zrestaurovaná boží muka. Ježíš na nich vypadá, jako by na poutníky mával. Posílám fotku paní Columbové, ta tvrdí, že si spíš něco objednává. Raději jdu dál, aby nedostal chuť na moje sendviče.
Po krátkém úseku lesem k Žižkově dubu se dostávám ke hrázi Hracholusk. Takhle zdola není tak impozantní jako jiné přehrady, ani ve mně nebudí nějaké divné pocity. Nedá se dostat přímo k hrázi, zrovna tam kdosi cosi staví a cesta vede odbočkou přes les.
Představoval jsem si, že dál půjdu lesem, ale do Hracholusk je to běžná silnice po kraji lesa. Je čas na oběd. U kaple svatého Diviše vidím u kamene lavičku a tak neváhám a užívám si první opravdu sluníčkový oběd. Dokonce si i zouvám boty a svlékám ponožky, ať trochu odvětrávám. Dneska zkouším méně teplé ponožky. Prostě jaro.
Půlhodinka na oběd byla skvělá. Ještě se mažu opalovacím krémem, dneska by to jarní slunce mohlo člověka i připálit.
Za Hracholusky je dost zajímavý tunel pod tratí. Opravený betonem do téměř gotické monumentality, ale cihly uvnitř naznačují, že to musí být poměrně staré dílo.
V Jezné je další zajímavá stavba – Kostel Nejsvětější Trojice. Je to barokní přestavba a má zajímavě tvarovaná okna. Celkově mi přijde, že spíš chátrá, asi to není jednoduché takovou stavbu udržovat. Obec je poprvé zmiňovaná v roce 1272. Dnes je to spíš vesnička, než nějaké centrum.
Pňovany jsou komplet rozkopané od stavby kanalizace a jsem rád když jsem z toho hluku a prachu pryč. No, bylo to trochu z bláta do louže, protože na polích za vesnicí zrovna hnojil traktor. Prach z pole s močůvkovým aerosolem – tenhle úsek si asi budu pamatovat. Doufám, že v tom není nějaká chemie a nebudu mít za chvíli nožky nahoře jak mandelinka bramborová.
Za Beraním Dvorem jsem zase v lese. Má takovou zvláštní atmosféru hodně otevřeného lesa se spoustou žluté vysoké trávy a vysokými jehličnany. Jak někde v Kanadě. Je tu i hodně pokáceného dřeva, které v tom teplu nádherně voní.
Cesta jde lesem, přehrada na dohled, takto jsem si to představoval. Kdysi jsme tu museli projíždět s Kryštofem na kole. Pamatuji se, že jsme vyjížděli ze Stříbra a jeli právě podél přehrady.
Posílen miňonkou se za Vranovem kochám další nádhernou pasáží podél Mže. Pro paní Columbovou by to asi moc nebylo. Cestička se vlní opravdu blízko řeky, ale ta je líná a v odpoledním slunci vysloveně vlídná. Začínají se ukazovat ŘOPíky a zbytky stříbrných dolů. A najednou jsem ve Stříbře.
Za odměnu si dávám v místní cukrárně první letošní zmrzku a jdu si počkat pár minutek na bus do Plzně. Stříbro na mne nějak zvlášť přívětivě nezapůsobilo. Ve světle dnešní kupy zážitků mi to ale neva. Zmrzka byla fajn a radnice je impozantní. V dolech jsem nebyl, ale jako cíl výletu s dětmi by to mohlo být zajímavé.
Jak se tam dostanu?
Nástup na trasu: Auto jsem si nechával v Plzni u vlakového nádraží. Parkování za 60 Kč za celý všední den. Do Chotíkova jede bus v 8:05 a o dvě hodiny později.
Zpět: Do Plzně jezdí ze Stříbra vlak, ale vlakové nádraží je lehce z ruky a je potřeba s tím počítat. Busy jezdí spíš ve všední den. O víkendu je to slabší.
