Celkem 16.97km, nastoupáno 410m, celkový čas 3:23:23
Krásná etapa na víkendové odpoledne. Oproti původně navržené trase Točník – Zvíkovec jsem si ji na začátku prodloužil a šel jsem ji ze Žebráka a na konci zase zkrátil a končil jsem ve Skryjích. Odtud jede o víkendech bus zpět do Berouna, což se dost hodí.
Z busu, který jede z Prahy přes Beroun, vyskakuji v Žebráku po jedné hodině. Odolávám zmrzlině i občerstvení (už jsem po obědě), ale mrknout se do knihobudky prostě musím. Nemám si vzít nějaké čtení na cestu? Co když se budu nudit? Co třeba Tajný deník čínské císařovny? Ne, nebudu se s tím tahat. Ale lákavé to tedy bylo.
Mohl jsem ještě popojet dalším busem až do Točníku, ale raději to beru pěšky po modré. Vede pod stromy, údolím Stroupínského potoka. Dobře jsem udělal. Odměnou jsou mi fotogenické pohledy na oba hrady. A ty mraky? Ty tam někdo přimaloval.
Chvilka v Točníku po silnici a zelená odbočuje zase do luk. Je úplně skvělé počasí. Sluníčko hřeje, ale občas zafouká větřík, který krásně ochlazuje.
Cesta se začíná zvedat. V tomto mírném, ale stálem stoupání, pokračuje dalších osm kilometrů. Nemusím chvátat (ba přímo nesmím, abych nebyl ve Skryjích moc brzy). Užívám si krajinu, měnící se lesy a kupodivu dneska potkávám i lidi. Proti mne jdou dvě starší paní, obě s hůlkama. „Vám to ale pěkně šlape!“ zdravím je. „Však vám taky,“ odpovídají, „nám už tolik ne.“ Ale pro mne jsou to hrdinky. Mohly by sedět doma a jenom si stěžovat a místo toho raději vyrazí do přírody. Až mi bude tolik jako jim, taky chci být takhle aktivní. A neva, že mi to bude „šlapat o trochu míň“.
Fotím kytičky u cesty a posílám je paní Columbové. Vůbec nejsem žádný botanik. Co je žluté, to je pampeliška, co je modré to je pomněnka. Hned se mi vybavuje čeština na základce.
Pomni, abys nezapomněl a vzpomněl si,
že pomněnka a domněnka
se píše m n ě
Tak nějak si to pamatuju ze základky. O Rozrazilu si nic nemapatuji.
Rakovnická šedesátka. Proč jsou tu nějaké značky R60? Nějaký cyklo závod? Příjde mi docela hloupé, že si to po sobě neuklidili. Nebo že by se to jelo dneska? Až doma zjišťuji, že to probíhalo opravdu dnes. A nebylo to jenom cyklo. Chodecké trasy 40km, 60km a 100km. Ježkovy voči. Já ještě nikdy neušel ani 40km a někdo si za den hodí stovku. Klobouk dolů. Mám kam růst. Aspoň tu čtyřicítku bych mohl příští rok dát. Když letos potrénuju.
Vlastec. Bývalá podmořská sopka. Nejvyšší bod okresu Rakovník a taky dnešní trasy. Les se zase trochu mění a cesta jde pěkně z kopečka. Do cíle mi zbývá asi pět kiláčků a bus mi jede za hodinu a půl. Jestli bude otevřená hospoda, mohl bych stihnout jedno pivko na zahrádce. Zrychluji a předháním jednu loudající se dvojici. Je vidět, co dělá pořádná motivace.
Skryje. Místo, kde se setkává putování Jana Husa se Svatojakubskou Železnou. Joachim Barrande a jeho práce mne fascinovala minule, když jsem tu končil etapu.
Dneska volím přízemnější cíle. Penzion u Zlátky má otevřenou zahrádku a dobře natočená Plzeň ve mne zahučí dřív, než bys řekl BUS. Ten mi jede až za půl hodiny a tak si můžu pohodu na zahrádce v klidu vychutnat.
Jak se tam dostanu?
Nástup na trasu: O víkendu se dá do Žebráku jet busem v 12:05 z Prahy Zličína přes Beroun. Nebo zaparkovat autem v Berouně a přistoupit tam do toho samého busu. Ze Žebráku je spojení i na Točník, ale tuto část trasy jsem raději šel pěšky.
Zpět: Ze Skryjí jede o víkendu bus přímo do Berouna v 17:06. Z Berouna se dá pokračovat busem, vlakem nebo autem do Prahy. Asi by to šlo i přes Rakovník, protože ze Skryjí jede ve stejný čas bus i tam. Ale to jsem nezkoumal.
