Přeskočit na obsah

Bezděz

Celkem 19km, nastoupáno 400m, celkový čas 3:48:31

Vracím se domů ze služebky. Co kdybych se místo poposkakování páteční zacpanou Prahou zastavil někde na výletě? Myslel jsem na to už ráno při odjezdu. Tyčky, tričko i boty mám s sebou. Jsem připraven.

Trasu moc nepromýšlím, prostě zastavuju v Bělé pod Bezdězem na parkovišti u sportovní haly. Když je to pod Bezdězem, tak Bezděz musí být blízko.

Převlékám se v autě. Je vedro, půjdu opravdu na lehko. Cpu mobil, mini-ručník a peněženku do ledvinky (Osprey UL, doporučuji) a napojuji se na červenou. První část cesty je po silnici. Není sice moc frekventovaná, ale jsem rád, že se z ní můžu aspoň na chvilku u koupaliště odpojit. Možná by bylo bývalo lepší jít po paralelní cestičce, nebo to obejít podél rybníka Slon.

Bezděz

Červená odbočuje do lesa. Je kolem půl páté a v lese je příjemný chládek. U křížení s cyklostezkou se poprvé ukazuje Bezděz. I takto zdálky působí majestátně. Cesta je samý hup, je jich tam spousta, vymletých v písčité půdě. Ráj pro cyklisty, pár jich také potkávám.

Krásně udržované louky, na nich se pasou koně. Výhled do roviny na Mladou Boleslav. Idylka. Hrad je stále blíž.

Od info centra to beru po cedulích přímo do kopce. Vede to sice strmější, ale stinnou cestičkou. Je opravdu teplo. Napojuji se na červenou a po křížové cestě stoupám nahoru. Je to slušný krpál, od první brány žádná turistická dálnice. Občas pomůžou přírodní schody z kamenů. Jinde to po nich spíš klouže. Táhnout sem Karla IV. na nosítkách, po úrazu hlavy a páteře, musel být nadlidský úkon.

Cestička hrad obtáčí a od třetí brány začíná být krásný výhled přes stromy na severozápad. U hlavní brány chvilku odpočívám na lavičce. Je po šesté večer, zavřeno. Mám hrad jenom pro sebe. Bezděz dobyt.

Cestou dolů se zastavuji na zahrádce S láskou Karel. Fajn obsluha, k pití jsem vyžahnul nealko weissbeer a zázvorovou limču. I jídlo vypadalo dost dobře. Steak nebo hamburger bych teď do sebe ale nedostal.

Zpátky to beru stejnou cestou jakou jsem přišel. Kromě Bělé je to pořád z kopce. To jsem ani netušil, že jsem předtím šel do kopce, byl fakt mírný.

V Bělé ještě doplňuji tekutiny půl litrem Kofoly na zahrádce Sauna. Přes prázdnou Prahu projíždím kolem deváté večer. V rádiu mluví o tom, že se na Bezdězu musí opravit nákladní lanovka. Chápu. Nosit vodu do hradu bych na zádech tedy nechtěl.

Vítr, hromy, blesky a když vjíždím do tunelu Blanka, začnou poletovat i kroupy. Když z tunelu vyjíždím, už jenom prší. Dneska mám prostě štěstí. Jsem rád, že jsem se rozhoupal k pěšovýletu.

Nástup na trasu: Parkovat se dá přímo v Bělé pod Bezdězem na malém parkovišti u sportovní haly. Červená vede okolo.