Celkem 299km (včetně cest na vlak a dalších procházek), nastoupáno 6122m, prochozený čas: 2 dny, 22 hodin, 23 minut. Nachozeno v jedenácti etapách, mezi 24. září a 1. listopadem.
Pokračování mé cesty na jih jsem plánoval už od července, kdy jsem došel z Hřenska na Křivoklát. Jenom mi to pořád nějak nevycházelo. Moc jsem se upnul na to, že bych to chtěl jít se stanem, pokud možno na jeden zátah. Kempovat u Orlíku, dopřát si koupání v přehradě, pivko u stánku a ranní probuzení do rosy. Tyhle romantické představy se v letním supervedrech střetly s realitou a buďto nebylo vhodné počasí, nebo jsem neměl volných jedenáct dnů za sebou. Navíc jsem si nejdřív chtěl zkusit, jestli to vůbec s plnou polní zvládnu.
Střih, konec září, prázdniny dávno za mnou. Konečně jsem se odhodlal aspoň k víkendovce. Poslední víkend, kdy jsou otevřené kempy. Zbytek můžu odložit na příští léto, nebo to jít opět po etapách. Jsou lidi, kteří rádi otevírají nové oblasti a jsou lidi, které uzavírání kruhů baví. Já jsem ten dokončovač. Nedokončené záležitosti mi leží v kebuli a nedají mi spát. Musím jít dál, nějak to vymyslet. Dokončit. Dojít.
Přehodnocuji plány, nebudu spát po kempech (to už stejně letos nejde), koumám, jak to jít dál po etapách. Taktika – držet se hlavních vlakových spojení. Nachodím toho asi víc a nedostanu se na nejjižnější bod, ale ten zvládnu někdy příště. Je rozhodnuto, jdu.
Co jsem se při putování dozvěděl?
- Je dobré mít plán, ale důležité je nebýt zabedněnec a odhodlat se ho změnit.
- Už nejsem druhý den po tůře tak ztuhlý, jako na jaře. Rozchodit to není problém.
- Voděodolné ponožky jsou fajn, ale budu asi potřebovat větší velikost. Puchýře na malíčkách přičítám jim.
- Ostříhat si nehty na nohou před delší tůrou je lepší, než slezlé nehty po ní. Nevím, jestli to mám také přičítat těm ponožkám, ale mám teď modré nehty na palcích. Třeba neslezou, ale kdybych pokračoval někam dál, tak bych na to nesázel.
- Vzít to občas přes město a dát si tam nějakou dobrotu, je výborný motivátor.
- Unesu i stan se spacákem. Lehce mne od toho bolely kyčle a záda, ale za dva dny jsem těch 57km ušel.
- Lepší je vyjít méně oblečený a případně se doobléknout, než obráceně. Když se člověk začne potit, tak se mu ještě svlékat nechce a přitom už může být v podstatě pozdě.
- Teplý podzim je lepší než teplé pivo. A taky než vedro v létě. Navíc ani neotravujou klošové.
- Suché listí taky klouže.
- Ranní rosa vydrží na stinných místech klidně do odpoledne.
- Větrat boty a sušit ponožky se vyplatí na každé zastávce.
- Když vidíš přistřešek s lavičkami, sedni si a papej. Možná už na cestě další nebude.
- Ne všechny vietnamské večerky mají miňonky.
- Vydržím šlapat i v lehkém dešti. Jenom to není tak zábavné.
- Lidovky nekecaj. Bavorov není co Vodňany, ani co Prachatice.
- Není důležité kolik toho za den ujdu, ale jak si to užiju.
Kudy jsem to vlastně šel?
Co dál?
Neomezovat se jen na předdefinovaná putování má něco do sebe. Přes zimu asi nějakou dálkovou trasu tlačit nebudu, ale kdo ví. Letos jsem začínal svatojakubskou-železnou v únoru. Jenom musím nějak vyřešit boty na zimu.