Přeskočit na obsah

8. Plánice – Klatovy

Celkem 18.07 km, nastoupáno 342m, celkový čas 3:46:21

Sobota, třetí den v řadě. Auto nechávám v Klatovech, busem přejíždím do Plánice.

Bude modro jako včera? Moc to nevypadá. Silný, studený vítr. Kosa jak v březnu. Ještě, že je to na začátku do kopce.

Trasa je to opět krátká a nejdu na žádný konkrétní autobus. Můžu si jít jak rychle chci. A chci jít rychle! Svlékání bundy dnes nepřipadá v úvahu. Čepice, nákrčník, obě spodní vrstvy a rukavice. A zásoba papírových kapesníků – ty se dneska hodí.

Rozpuštěný a vypuštěný. Kvaslický rybník. To je zajímavé, jak takový malý potůček dokáže naplnit celý rybník. A nejen jeden. Než se napojí do Úslavy, tak proteče celkem sedmi rybníky. Tenhle je pátý.

Bledule? Sněženka? Jak to mám poznat? Ví to paní Columbová? „Sněženka!“ zní verdikt poroty.

V lese je příjemněji, nefouká tu. Zbytky sněhu. Jdu po severní straně.

Při sváče v Kydlinách dokonce vykoukne za kostelem modro. Honem si ho fotím. Co kdyby se už dneska neobjevilo.

Křížovou cestu za Kydlinami jdu odshora. Začínám od dřevěné zvoničky. Zvoním pro štěstí. Jsem tu sám. Zazvoním ještě jednou, pro kováře Trefance, který křížovou cestu spolu se sochařem Fialou postavil. Snad tím nikoho v okolních vesnicích nepobouřím. Cink cink.

Vítr na náhorní plošině fouká co může, ale naštěstí nesněží. Večer už možná bude. Celý příští týden má být kosa a na horách sněžit. Jsou Klatovy a Všeruby na horách? Podle těch kopců kolem to tipuju, že jo.

Okraj Klatov se sídlištěm a budovami připomínajícími kasárna mne nijak nenadchnul, ale jak se člověk dostane do centra, hned je co obdivovat.

Bílá věž u kostela Narození Panny Marie se mi ani nevejde do zorného pole.

Z náměstí je to na nádraží ještě kus cesty. V létě bych se klidně ještě někde zastavil na kafe, je teprve půl druhé. Určitě tu budou fajn zahrádky. Ale teď se těším do auta a hurá domů.

Nástup na trasu: Parkoval jsem u vlakového nádraží v Klatovech, odkud jede v sobotu i přímý bus do Plánice.

Zpět: Pěšky.