Modrá obloha po ránu, ventusky hlásí den bez deště. Spravný čas vyrazit ven a klidně na nějaký delší výlet. Balím si sváču a kolem půl jedenácte si to šlapu přes pole směrem na Hudlice.
U výhledu z Hudlic na Svatou byl dřív venkovní teploměr. Dneska ho ani nepotřebuju. Je příjemně slunečno, ale bundu si zatím nechávám. Občas to studeně zafouká.
Seříznutá vrba mlátička už si pomalu připravuje proutky na velikonoce. Ale třeba je v Hudlicích nikdo neslaví a nechají ji na pokoji.
Máminku/Krušnou horu obcházím tentokrát po cyklostezkce. Jde pěkně po vrstevnicích. Zajímalo by mne, jestli ta jezírka kolem jsou přírodní, nebo jestli jsou to zatopené důlní jámy. Skákat tam ale kvůli tomu nebudu.
Vítr je docela studený. Jsem rád, že se můžu na jídlo schovat na zastávce v Novém Jáchymově. Čaj nakonec taky bodne.
Trochu se to mračí. Ventusky ale ukazovalo, že by nemělo pršet. Tak neprší. Zatím jim to vychází.
Ani nevím jak a jsem v Nižboře. Mají tu velice dobře zásobenou knihobudku.
Rozmýšlím se, jestli to tady mám zakempovat, přečíst si tu pár knížek při čekání na bus, nebo vyrazit domů pěšky přes Beroun.
„Nohy nebolí, počasí slušné, neprší a třeba bych se mohl zastavit v Berouně na nějakou mňamku,“ přemýšlím. A navíc pěkně přibudou kiláčky do týmu, to je docela silná motivace.
Jdu dál. Čtecí hodinku s knihou si nechám až na doma.
Berounka je docela vysoko. Cedule Zákaz vstupu umístěná na zábradlí mi příjde, že je tak nějak v řece. A že bych tam opravdu raději nevstupoval.
Ale naštěstí není voda tak vysoko, aby zalila cyklostezku podél Berounky.
„Kdo tady okousal ten strom? Kluci, přiznejte se!“ volám do ticha. Asi si ho zkoušeli ostrouhat jako tužku. Aby měli čím psát ve škole.
Cestou přemýšlím, čím bych se tak v Berouně odměnil. Začíná mi to v hlavě krystalizovat a na lávce pro pěší to raději píšu paní Columbové. Aby neměla strach, kde jsem.
Je to tak, dávám si moje oblíbené Pho-Bo.
Když dojídám polévku, mrknu na Garmin. Když půjdu i z Berouna pěšky, tak bych mohl dát dneska první jarní třicítku. A to bychom se mohli přiblížit i týmové stovce! Jdu do toho!
Jak jsme na tom?
Ano, podařilo se obojí. Třetí den a máme skvělých 113km. To jsem fakt nečekal. Jsme prostě super tým.
