3. Kde dneska přespím?

Celkem 33.53 km, nastoupáno 533m, celkový čas 8:44:45

Tedy to jsem se dobře vyspal. Ještě nerozkoukaný si vybírám snídani a něco s sebou v místním COOPu.

V kuchyňce penzionu si k tomu vařím čaj. Paní mi včera nabídla, že mi tam nechá nějaký pytlíkáč a fakt to bodlo. V konvičce si máčím dohromady pytlík zeleného čaje a mátu. Užívám si takovou turistickou verzi Touaregu, mého oblíbeného čaje.

Před odchodem se ještě stavím v lékárně pro Bepanten. Včera jsem ho domazal. V malém balení mají jenom Bepanten Baby 30ml, na miminkovské opruzeniny. Beru. To se v tomhle počasí bude hodit i pro nemiminka.

Sice nejsem na Svatojakubském putování, ale kostel sv. Petra a Pavla prostě nejde minout.

Mariánskou Týnici tentokrát obcházím z druhé strany, od rybníka.

„Jo! To byla kosa a vítr a svíčková k obědu!“ vzpomíná paní Columbová na náš výlet do Týnice před rokem, když jí posílám fotku. Dneska je teplo, vítr a k obědu budu mít nejspíš rohlík se sýrem.

Od Týnice to tentokrát neberu po silnici, ale polem po naučné stezce Stará cesta. Chodilo se tudy z Týnice do Plas.

Stezka přechází i přes zrušenou trať do Mladotic. Naposledy tu projel vlak v roce 1996. Místní spolek se sice snaží o obnovu, ale když se tak dívám na kolejnice splývající s terénem, tak tomu moc nadějí nedávám.

Proč je zrovna u Mladotického potoka vybudovaná přistávací plocha pro UFOuny? Moc lidí tady nechodí, tak asi proto.

Půl jedné. Hlad. Přístřešek po cestě v lese žádný. Obsazuji zastávku, kterou pilní žáci vybavili školními židličkami. Díky hoši. Když jede kolem autobus, mávám na něj, že může jet dál. Česnek už mám sněděný a o moje sušící se propocené ponožky by asi řidič stejně neměl zájem.

Cesta se stáčí na ostroh nad Střelou. Krásné výhledy a pasoucí se koňská rodinka. Když se přiblížím, hřebec začne ržát a obíhat kolem kobyly s hříbětem. „Neboj, nebudu rušit!“

O kus dál mi je ale jasné, že na dělání rámusu jsou tu jiní odborníci. Od doby, kdy jsem hrál Farming Simulator už sice uběhlo pár let, ale zemědělské stroje mne fascinují dodnes. Živit bych se tím ale nechtěl.

Údolí potoka před Manětínem má nádech anglického parku. Lesy po stranách, louky uprostřed, občas brody, které se dají naštěstí obejít – jak mi radí místní pejskařka. Sama jde se psem rovnou přes vodu. Je pěkně, užívají si to oba.

Co je tohle za historický stroj? Podle modelu na internetu to vypadá na mlátičku.

Pozor na lidi, co hází nahoru kameny!!!

Nevím, proč to někdo dělá. Když koukám na tuhle skálu, tak mi to příjde jako dost Sysifovská práce.

„Ty ses šťoural v nose už minule,“ vzpomínám si na andílka sedícího pod sv. Janem Nepomuckým. Toho druhého už chytili a Anděl Strážce si ho pěkně podává: „Nebe není žádný holubník a netvař se jako andílek!“

Manětín. Půl čtvrté. Poslední vesnice na cestě do neznáma. Spát budu dneska někde na mezi. Dobrodrůžo.

Místní pizzerie mi podle jídelního lístku na webu přišla taková obyčejná, ale slaninová pizza překonala všechna moje očekávání. Vodu doplňuji v krámku vedle, musí mi stačit na večer i ráno. A teď už jenom najít po cestě nějaký vhodný plácek na spaní. Spaní v přírodě je v ČR tak trochu šedá zóna, ale nejdu kempovat, jenom přenocovat na jednu noc, tak to snad vyjde.

Tenhle přístřešek vypadal na mapě nadějně. Je z něj krásný výhled, ale na super místo k nocování to nevypadá.

„Jé, tady je to moc pěkné!“ Chvíli ještě koketuji s myšlenkou jít dál, ale vypadá to na lásku na první pohled.

Rozhodnuto. Zůstávám. Z trávy vyhrabávám šišky, aby mne netlačily, stavím si můj superlehký stan (já vím, je to s tím táborničením na hraně) a modlím se, aby mi nepřišel nějaký horlivý myslivec vyprášit kožich.

Je jasno, svítí měsíc a já si plním sen. „Dobrou noc, lese!“ Někde v dálce něco štěká. Nejdřív se trochu vyděsím, že je to lovecký pes, ale ten dozvuk je jiný. Nejspíš srnec. „Tak tobě taky dobrou noc a ne abys mne v noci strašil.“

V půl druhé v noci se budím. Někde na poli jezdí traktor sem a tam. Občas mi boční světlo prosvítí stan. Idylka o nerušeném místě v přírodě bere za své. Asi po hodině traktor odjíždí a je klid. To jsem nevěděl, že makaj v noci nejen o žních. O tom ve Farming Simulátoru nebylo ani slovo.

Kudy jsem to vlastně šel?