Šest dnů s báglem

Celkem 175 km, nastoupáno 3032 m, prochozený čas: 1 den, 21 hodin, 12 minut, v šesti dnech za sebou mezi 27. květnem a 1. červnem 2023.

Dlouho jsem se na delší puťák pod stan těšil. Taky jsem to dlouho odkládal. Unesu to? I po delší dobu? Budu mít co pít? Kde budu kakat? Usnu nemytý? Sežere mne spíš medvěd nebo komáři?

Co jsem se při putování dozvěděl?

• Chodit nalehko se stanem je super.
• Jsem docela vytrénovaný. I na delší trasy. Nohy nebolí vůbec, jenom záda si musela zvykat na větší tíhu.
• V kempech jsou kecači přes půlnoc, ale i super lidi. Včetně majitelů.
• Najít místo na spaní v přírodě není úplně trivka. Ale když si to sedne, tak je to parádní zážitek. Jen se toho tolik nebát.
• Šel jsem spát bez osprchování se. Přežil jsem to já i les okolo. Jen ten srnec, co pobíhal kolem, nějak nespokojeně frkal.
• Traktoristi pracují i v noci.
• Středů Evropy je víc. Můj první byl na hranici s DE. Třeba se v budoucnu mrknu i na ty další. Kromě Běloruska, tam fakt nechci.
• Svojí výbavičce plně důvěřuji.
• Do 28l baťohu (Montane Trailblazer LT 28) sbalím všechno, co potřebuji.
  • Stan X-Mid Pro 1 je fakt lehoučký (465g) a nemůžu si ho vynachválit. Za ty 4 noci jsem přišel na to, jak ho co nejlíp postavit a vypnout. Vlhkost se v něm samozřejmě taky sráží, ale tím, že je prostornější, se mi nestalo, že bych se v noci spacákem otíral o stěny a zamokřil si ho. Nosím ho spolu s kolíkama MSR Mini Ground Hog, kouskem tyveku, hadříkem na otření, lopatkou a toaletním papírem v postranní kapse. Dá se tam strčit až naposled, což mi přesně vyhovuje. Stan balím jako poslední.
  • Do postranní kapsy cpu i opalovací krém a repelent. Ten nevím, jestli si s sebou vezmu příště. Stříkat se na holou kůži se mi nechce a když už mne ochutná klíště, tak je stejně pozdě.
  • Karimatka NeoAir XLite Sleeping Pad. Celoroční, výborně izoluje (R=4.5), lehká. Foukám jí ručně. Asi bych si mohl brát s sebou foukací pytlík, který k ní dávají, ale každý ušetřený gram dobrý. Při balení ji skládám na šířku baťohu a dávám si ji k zádům a dolů. Tím vznikne uvnitř baťohu taková zpevňující minikostřička.
  • Quilt Cumulus 350. Píšou Komfort do 2°C a ve spojení s karimatkou tomu i věřím. Chce to mít dvoje ponožky (příště jedny klidně silnější), obléct se a nevystrkávat chodidla přes karimatku, jak to mám ve zvyku. Quilt mám připnutý ke karimatce shora. Variantu nastrčení karimatky dovnitř jsem zatím netestoval.
  • Nafukovací polštářek Therm-A-Rest Air Head Lite jsem si začal balit dohromady s dobíjecí čelovku Petzl Bindi, abych ji měl rozbalenou před spaním.
  • Lékárnička: Zubní nit, obinadlo, náplasti, B-komplex, Immodium, Smecta, Zyrtec, Ibalgin, nůžtičky, Jodisol a pinzeta na vyndavání klíšťat. Z léků si odstřihávám jenom pár pilulek a celé to balím do malé dózy na potraviny. A spolu s alu-folií a Alfasilverem na rány do oranžového 2L vodotěsného sáčku do baťohu. Fenistil roll on (už se bohužel nevyrábí) a tyčinku na mazání rtů si nechávám v bederní kapsičce. Pinzetu, Jodisol a malý Bepanten jsem tam přesunul také, ať jsou po ruce a nemusím to hrabat z baťohu.
  • Powerbanka SWISSTEN 10 000mh (už se neprodává) mi na ty dny stačila v pohodě. Hodinky i iPhone jsem si dobíjel jednou za den až za dva a na konci zůstala na 3 čárkách ze 4. Dobíjel jsem ale i ze sítě v penzionku i v kempu Relax, takže to nemá až takovou vypovídací hodnotu. Mobil jsem na noc vypínal. Balím si elektro spolu s kabílky do modrého vodotěsného pytlíčku. Sichr je sichr. Na mobil mám ještě vodotěsný obal, ale ten jsem naštěstí nemusel navlíknout. Celou dobu nepršelo, není to nádhera?
  • Knížka (paperback). Jedna byla málo, to jsem docela podcenil. Příště aspoň dvě. Nebo čtečku. Pár vytržených sudoku a verzatilka se na zpestření večerní zábavy taky hodila.
  • Ručník N-Rit Super Dry 40x80cm na opatrné utření po sprše v poho stačil. Vím, že to jde i tím menším zeleným N-Rit Campack 40×40, co nosím připnutý k baťohu, ale je to dost extrém.
  • Kartáček na zuby. Úplně normální. Nelámu ho napůl, takový extrémista nejsem. Zubní pasta a sprchový gel/šampón v minibalení z DMka. Šampón používám i na občasné přeprání. Merino trencle fakt nezasmrádnou, ale o ponožkách se to říct nedá. Když je příležitost, tak peru celou svatou trojici i s tričkem.
  • Dost se mi osvědčila bezkolíčková šňůra na prádlo. Dá se navázat na hůlku v už postaveném stanu a protáhnout okénkem. A prádlo drží i ve větru.
  • 2 Merino trika ICEBREAKER. Nedám na tuhle značku dopustit. Sice už se jedno taky začíná taky trhat na pupku, kde se mi skřípe mezi bederní pás, pásek od baťohu a ledvinku, ale jsou opravdu pohodlná a nosím je pravidelně už od loňska. Jedno nosím většinou na sobě, druhé mám na spaní/převlečení.
  • Troje ponožky Warg. Zkoušel jsem všelicos. Tyhle mi vyhovují. Nepotím se v nich tolik jako v Merinu a přitom jsou dobře šité, že mi nikde nevadí. Jedny na sobě, další na spaní/převlečení. Asi by to šlo utáhnout jenom s dvěma páry, kdybych si byl jistý, že mi do druhého večera po přemáchnutí uschnou. Na spaní kolem nuly by se ale hodily o fous teplejší.
  • Troje merino trencle ICEBREAKER. Nakonec mi stačily dvoje.
  • Dvě trička Moira s dlouhým rukávem . Koupil jsem si je před léty a pořád drží. Nosím je jak samotné, tak pod tričko. Tentokrát mi stačilo jenom jedno, na spaní. Měl jsem s sebou od Moiry i tílko a to jsem nepotřeboval vůbec.
  • Dvoudílné kalhoty Kilimanjaro už mám taky od dob, kdy jsme jezdili s Kryštofem na cyklozájezdy. Dolní díl se hodí při průchodu kopřivovým polem nebo jako ochrana proti komárům. Za pochodu mi stačí ten horní.
  • Merino nákrčník, čepička i legíny se na spaní setsakra hodily. Rukavice jsem měl jenom v pohotovosti.
  • Všechny tyhle věci (od spacáku sem) si balím do vnitřního nepromokavého pytle – rovnou do baťohu.
  • Vaření jsem si žádné nebral. Byl jsem většinou v dosahu obchodů a po cestě a v kempech taky vařili dobře.
  • Muesli v pytlíku na dvě snídaně, mysli tyčky pro strýčka příhodu, krakerchleba z Lídlu a hlavně česnek. Nůž a pár papírových tácků, abych měl na čem ten česnek krájet. Šikla se mi menší dóza s Lock&Lock zavírátkem, jako na geocaching. Drží tvar. Balím k ní krakerchleba. Můžu tím pádem dát jídlo nahoru a nebát se, že po celém dnu budu mít ze všeho drť.
  • Vody v PETkách. Preferuji 2-3 půllitrovky nebo sedmičky – dají se dobře zastrčit do postranní kapsy a líp se i doplňují z umyvadla. Někdy si hodím na cestu do jedné z nich šumivý multivitamín.
  • No a peníze na jídlo a pití po cestě. Za hotovku s pivkem člověk vytáhne aspoň dvě stovky. Cash is king, ale občas berou i karty.
  • Nepromokavou bundu Montane Minimus Lite, ani suknici Etalon od nalehko, jsem tentokrát nepotřeboval. Ale bez nich bych na tůru nevyšel. Dávám si je většinou úplně nahoru, pod víko baťohu. Obtáčím tím jídlo.
  • Klobouček (původně paní Columbové, jen jsem si ho před léty na chvilku půjčil) jsem nosil celou dobu. Byl jsem čerstvě ostříhán a spálit si vyholenou hlavu by nebyl problém i přes opalovací krém. Zkušenosti s tím už mám.
  • Mobil, kápoše, Tictac, tužku a drobné si nechávám v ledvince. Sedne mi dobře i pod tenhle baťoh. Zkoušel jsem nosit mobil jinde, ale tlačí, nebo není tak dobře přistupný. Ne, že bych potřeboval být pořád na příjmu, ale mobilní mapy.cz jsou můj nejlepší kámoš.
  • Boty Altra Lone Peak i po 1000 km pořád drží. Mají sice díry jak komíny počeradské elektrárny, ale kupodivu to neva. Aspoň to tudy větrá.
  • Hůlky Leki fungovaly i jako tyčky do stanu – jen jsem je o trochu zvednul na cca 122 cm.

Kudy jsem to vlastně šel?

Co dál?

Puťák se stanem si budu chtít určitě zopakovat! Vím, že to komplet unesu, něco během dne ujdu a jediná otázka je kolik jídla a pití bych si musel vzít s sebou. A taky promyslet spaní. Už se začínám těšit.