Přeskočit na obsah

Stezka ze západu na jih po penzionech

Celkem 241 km, ze Stezky ukrojených 205 km, nastoupáno 4713 m, prochozený čas: 2 dny, 13 hodin, 27 minut, v osmi dnech za sebou mezi 16. a 23. červnem 2023.

Můj zatím nejdelší puťák. Liduprázdným Českým lesem.

  • Stezka je fajn. Český les taky.
  • Slogan Stezky „Může jít každý“ nekecá.
  • Mé obavy z putování odlehlým krajem nikoho, sólo, na víc dnů, se ptýlily každým dnem, až se úplně rozptýlily. K nejbližší vesnici nebo aspoň stavení to i tak bylo maximálně hodinu a půl.
  • Náhodná setkání na Stezce jsou fajn. Nevěřil bych, že se jen tak dám s někým do řeči. Po hodinách chození o samotě, kdy mé první já se s mým druhým já už nechtělo dál bavit (kdo má pořád dokola poslouchat ty stejné kecy!), přišel třetí parťák do diskuze vhod.
  • Facebooková skupina Stezka Českem je úžasně vstřícná. Házel jsem tam příspěvek každý večer a to, že mne tam pár lidí lajklo, případně pomohlo radou, mne dost motivovalo.
  • I přes území nikoho se mi to podařilo naplánovat tak, že jsem spal každou noc pod střechou. Není to ale žádná láce. Za penzionky jsem utratil cca 7700 Kč, za jídlo něco přes 3300 Kč. Beru to prostě jako zážitkovou dovolenou. Někdo se jezdí nudit k moři, mě zas baví chodit. A navíc, po COVIDu je dobré aspoň trochu ten turistický ruch povzbudit.
  • Ne všude je signál. Nejen, že nejdou data, ale ani zavolat nejde.
  • Bez spacáku, stanu a karimatky je i ten 28l baťoh velký. Nesu si v podstatě jenom jedno náhradní/spací oblečení, elektro, hygienu, lékárničku a jídlo/pití.
  • Místo knížky jsem si vzal Kindle. Netrpěl jsem aspoň knihohladem, jako minule.
  • Fenistil už nosím v ledvince. Soupravičku na klíšťata v bederáku.
  • Kolem 16:00 nebo 30km na mne přichází krize. Pomáhají Lentilky, Tic-Tac, sednout si nebo dokonce lehnout na půl hoďky, dopít se nebo začít přemýšlet, co vtipného dnes večer napíšu na Facebook a pak na to raději zapomenout, protože to bývá nepublikovatelné. Když je nejhůř, tak vynadat louži, proč se mi plete pod botu, nebo sluníčku, proč tak debilně praží i v podvečer.
  • Když začne pršet, je jasné, že po včerejším odpoledni se sluníčko urazilo a je potřeba se mu omluvit. Pomáhá to, ale ne hned. Je potřeba omluvu opakovat, dokud se situace nezlepší.
  • Opakovaným koukáním se na ventusky v intervalu dvou minut se předpověď nezmění.
  • Stezka je opravdu fajn a může ji jít každý. Neříkal jsem to už?

Šel jsem svou Stezku.

Ne vždy jsem se na 100% držel předepsané trasy. Zašel jsem si párkrát do Německa, občas udělal nějakou odbočku nebo zkratku. Ušel jsem tím pádem o 35km víc, než je v itineráři. Tahle volnost mne na tom dost bavila.

Na jednom školení o motivaci mne zaujala myšlenka, že každý člověk má touhu tvary otevírat i uzavírat. Už vím, že mi to nedá a začnu brzy plánovat přechod Šumavy. A začnu od Všerub. Aspoň k nejjižnějšímu bodu bych mohl letos dojít.