6. října – Brdy kolem Bahen

Celkem 27.34 km, nastoupáno 498.3m, celkový čas 6:02:32

Minulé dva dny jsem si dělal jenom krátké procházky po známých místech po okolí. Potřebuji se namotivovat poznáváním nových míst. „Co takhle Brdy?“ zapíchávám myš do mapy. Mám je poměrně blízko a prochozenou mám jenom část kolem Svatojakubské – Všerubské.

Vstávám na pohodu, bez budíka. Před desátou parkuju před Billou ve Strašicích. Je tam lehký předvíkendový nával, ale jedno místečko se pro mne najde. Svlékám si vrstvu s dlouhým rukávem ještě u auta. Sluníčko fakt sluní.

Strašice jsou docela zajímavé. Na jednu stranu poměrně fádní vesnické baráky, ale sem tam mezi nimi opravená původní chalupa.

Minu bývalou strážní budku a pronikám do vojenského prostoru Brdy. Taky bývalého. Tedy něco málo z něj ještě pro armádu zbylo, ale na většině území je od roku 2016 vyhlášená CHKO Brdy.

Vyskytují se zde i vzácní hadi – Anakonda červená a Rovnouš modrý. Dosahují úctyhodných rozměrů. Nález hlásím paní Columbové.

Údolí Klabavky. Podzimní nízké sluníčko. Magic, co se nedaří zachytit foťákem, ať to zkouším, jak to zkouším.

„Ještě rostou,“ chci zahlásit paní Columbové, ale signál zůstal někde u hadů. Jenom ji někdo okousal ještě přede mnou.

U zámečku Tři Trubky je nově postavený Dům přírody. Dneska sice nemá otevřeno, ale i pohled do zahrady na přírodní prolézačky potěší. Lovecký zámeček, původně postavený Mansfeldy, se postupně restauruje. Za komančů kupodivu nezchátral, i když byl ve vojenském prostoru. Jezdili tam papaláši. Asi na rekreaci ROH.

Douglaska tisolistá. Podle tabulky má výšku 44m, obvod kmene 512cm a věk 140 let. Nahoře ji museli spojit. To aby se dožila aspoň pěti set let, jak uvádí wikipede.

„Mám odbočit na vyhlídku?“ Občas se mi nechce, ale dneska se citím odpočinutý. Určitě to zvládnu. Na vrcholek někdo nasypal hromadu kamení. Vypadá jak drcený beton s kamínky, ale je to slepenec. Sedám si na lavičku a obdivuji výhled. „Stálo to za to!“

„Kolik bytostí je zakletých v tomhle stromě?“ Odhaduji to aspoň na tři. Brdské lesy mají svoje kouzlo.

„Nenechal tu někdo zrezivět tank?“ Je to tady podobně červené jak u Loun. Třeba by tu šel pěstovat chmel.

Uf, ještě, že jsem si tudy nezkrátil cestu přes Bahna. Ale viděl jsem cestou skupinku houbařů se slušným úlovkem. Asi ví, kam šlápnout. Já to tedy beru jenom po vyznačených stezkách.

Hlad a lavička. Výborné spojení. Lepší než hlad a pařez. Nebo hlad a pařez mezi nevybuchlými granáty. Na to jsem trochu srab.

V Dobřívi se dostávám opět ke Klabavce. Silniční most zrovna rekonstruují, ale já stejně chci přejít až dál, přes historický Švédský most. Svatý Jan Nepomucký se u něj zakecal se Svatou Barborou.

Cestu si prodlužuji přes Bábovku. Prý se sem občas vypraví nadšenci s opravdovou bábovkou. Úplně na vrchol nejdu, kdo ví, jestli už bábovku nesnědli. Asi bych byl zklamaný.

Málem zakopávám o houbu. Je těsně u cesty. Vysloveně se těší až jí někdo sebere.

Zlatem poplátované kapradí. Nebo je to bronz?

Na vymazlené lavičce se dopíjím zbytkem čaje z termosky, ale moc dlouho se nezdržuji. Začíná foukat vítr. Protivně studený. Uvidím, jak bude zítra, ale rád bych se do Brd brzy vrátil.

Jak jsme na tom?