Přeskočit na obsah

Trasy

Z Křivoklátu na jih – co mi to dalo?

Celkem 299km (včetně cest na vlak a dalších procházek), nastoupáno 6122m, prochozený čas: 2 dny, 22 hodin, 23 minut. Nachozeno v jedenácti etapách, mezi 24. září a 1. listopadem. Pokračování mé cesty na jih jsem plánoval už od července, kdy jsem došel z Hřenska na Křivoklát. Jenom mi to pořád nějak nevycházelo. Moc jsem se upnul na to, že bych to chtěl jít se stanem, pokud možno na jeden zátah. Kempovat u Orlíku, dopřát si koupání v přehradě, pivko u stánku a ranní probuzení do rosy. Tyhle romantické představy se v letním supervedrech střetly s realitou a buďto nebylo vhodné… Číst dále »Z Křivoklátu na jih – co mi to dalo?

10. Nové Údolí – konečná

Celkem 17.93 km, nastoupáno 217 m, celkový čas 4:28:23 Vypadá to na pohodovou trasu. 17 kiláčků, s minimálním stoupáním. I tak nepodceňuju snídani, v klidu si balím a autem přejíždím do Volar. V 9:30 vycházím od vlakového nádraží. Z Volar vede docela hodně různých stezek. Značení pro pěšáky, pro cyklisty, ale i pro běžkaře. Hnedle první odpočívadlo mi učaruje. Cyklisté vítáni tu získává úplně nový rozměr. Sejdu z kopečka a najednou jsem na rovině. Šumavská blata. Mezi bažinami kouzelný chodníček. To tady asi pašeráci neměli. A mezi těmi blaty se kroutí řeka. Vltava. Prý teplá. Zkoušet to nebudu, ale dokážu… Číst dále »10. Nové Údolí – konečná

9. Přes Bobíka do Volar

Celkem 26.75 km, nastoupáno 1005 m, celkový čas 8:05:13 Ze čtyřech možných variant cest mezi Prachaticemi a Volary vybírám tu nejnáročnější. Přes pořádný kopec. 1266m nad mořem, nejvyšší bod z naplánované trasy. Bobík. Snídani v hotelu proto neodbývám. Vajíčka, páreček, pomazánka, salám, sýr. Ve večerce, která má otevřeno i ráno, si ještě přikupuji Horalku. Miňonky už došly. I ve večerce. Nevadí. Jsem v horách, přizpůsobím se místní stravě. Trasa začíná pěkně zostra do kopce. Totem bojovníka Žaluda se na kolemjdoucí pěšáky zvláštně šklebí. Chce snad něco naznačit? U rozcestí pěti cest na Dubovém vrchu raději konzultuji správnou odbočku s mapou.… Číst dále »9. Přes Bobíka do Volar

8. Kdyby byl Bavorov, co Prachatice

Celkem 26.64 km, nastoupáno 653 m, celkový čas 6:05:38 Pokračuji druhou slokou písničky Kdyby byl Bavorov. Včerejší porovnání Bavorova a Vodňan dopadlo jednoznačně v neprospěch Bavorova. Když parkuji v Prachaticích u nádraží, tuším, že ani dnes to nebude mít Bavorov lehké. Je neděle, ve vlaku si holčička, počítám tak druhá, třetí třída, zpívá. Babička ji nejprve lehce okřikuje, že si má zpívat potichu, ale jediný, komu by to mohlo vadit, jsem já. A mně to rozhodně neva. Blížíme se k Bavorovu a holčička nasadí Kdyby byl Bavorov. Písnička má jen dvě sloky a tak stihne několik repete. Když vystupuju, nedá… Číst dále »8. Kdyby byl Bavorov, co Prachatice

7. Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany

Celkem 20.72 km, nastoupáno 332 m, celkový čas 5:13:46 Dneska si můžu konečně na vlastní oči ověřit, jak je to s tou hubičkou na obě strany. Půjdu přes Vodňany do Bavorova. Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany,dal bych ti hubičku na obě strany. Song, který jsem uměl zahrát na harmoniku. Je sobota, trasa docela krátká, není potřeba vstávat tak ukrutně ráno jako v minulých dnech. Z Bavorova, kde si opět strategicky nechávám auto přímo u nádraží, jedu do Protivína vláčkem přes Číčenice. V Číčenicích koukám jak puk, když tam přijíždí vlak z Berouna. Ono sem jde jet od nás přímým… Číst dále »7. Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany

6. Přes Písek do Protivína

Celkem 29.26 km, nastoupáno 384 m, celkový čas 6:58:30 Praktikuji mojí obvyklou fintu – parkuji v cíli dnešní etapy – Protovíně a na start do Vráže jedu vlakem. Tento systém mi perfektně vyhovuje. Ráno pro mne není těžké dojet na čas a je mi pak úplně fuk, kdy dojdu do cíle. No stress, more fun. Vystupuji z vlaku těsně po deváté. Mlha. Snažím se hypnotizovat sluníčko, aby vyskočilo stejně rychle jako včera, ale dneska se mu lenochovi nechce. Přezouvám se do voděodolných ponožek. Tuším, že dneska bude rosa a nechce se mi pak celý den čvachtat v mokrých botách. Pokračuji… Číst dále »6. Přes Písek do Protivína

5. Přes Zvíkov do Vráže

Celkem 29.69 km, nastoupáno 416 m, celkový čas 6:59:30 Parkuji ve Vráži. U Písku, ne u Berouna. Jel jsem přes Brdy, když se rozednívalo. Kouzelné střídání mlhy a sluníčka. Čekám na vlak do Čimelic. Je mlha. Ale než vlak přijede, sluníčko se vybatolí z mlhy a najednou je modro. Magic. A v Čimelicích zase mlha. Boj živlů. Slunce a voda. Kdo vyhraje? Sázím na sluníčko. I když to tak teď nevypadá. Rosa na pavučinách tvoří krajkové obrazce. A taky z ní mám mokro v botách. Něco za něco. Skalice napravo šumí, mlha se začíná pomalu zvedat. A já začínám mít… Číst dále »5. Přes Zvíkov do Vráže

4. V dešti přes Lety do Čimelic

Celkem 30.14 km, nastoupáno 529 m, celkový čas 6:35:27 Koumám nad mapou, jak pokračovat s mojí cestou na jih. Je podzim, jít na blind se stanem se mi nechce (nebo na to spíš nemám odvahu) a s ubytováním po vesnicích je to bídné. Šlo by to zase zaonačit přes jednodenní akce? Ha, mám to. Kempování kolem přehrady Orlík si nechám na příští rok, na koupání už to stejně moc nevypadá 🙂 a budu se držet blíž k trati Příbram – Písek. Na další etapu je nejlepší spoj o víkendu. V pátek se ještě dívam na ventusky – má lehce pršet.… Číst dále »4. V dešti přes Lety do Čimelic

3. Z Příbrami pod Orlickou přehradu

Celkem 22.4 km, nastoupáno 286 m, celkový čas 4:47:47 Babí léto. Včera svítilo sluníčko, teplota kolem 20°. Byli jsme se s paní Columbovou projít kolem Berounky. Dneska chci pokračovat v mém etapovém tahu na jih. Ráno vyrážím autem do Solenic, cíle mé dnešní cesty. Parkuji u zastávky busu, na břehu Vltavy. „Je to vůbec Vltava?“ ptám se sám sebe při pohledu na lávku a hráz přehrady Orlík. Kvůli stavbě nového bezpečnostního přelivu se Orlík vypustil o 9 metrů a dnes asi odtéká opravdu minimální množství vody. Je to docela hrůzostrašné. Když si člověk uvědomí, že by tenhle stav mohl být… Číst dále »3. Z Příbrami pod Orlickou přehradu

2. Praskolesy – Příbram

Celkem 34 km, nastoupáno 863 m, celkový čas 7:09:01 1. říjen 2022, přesně rok, co jsem se stal volnonožcem. Jak jinak to oslavit, než pěškovýletem. Vstávám na budíka. BUS mi jede po půl osmé, předtím si v pohodě dělám snídani i sváču s čajem s sebou. Dost se ochladilo, mám sbalenou i čepičku a na sobě dvě spodní vrstvy a bundu. BUS jede na čas, v Praskolesích vystupuji lehce po osmé. Dneska to bude přes 30 kiláčků, ale baťužek mám lehoučký (4.25 kg i s pitím a jídlem), cítím se odpočatě a natěšeně, tak by to mohla být fajn procházka.… Číst dále »2. Praskolesy – Příbram