Přeskočit na obsah

Svatojakubská Žitavská 2024

Další ze Svatojakubských cest za mnou

Celkem 154 km, nastoupáno 2631 m, prochozený čas: 1 den, 14 hodin, 4 minuty v květnu – červnu 2024. Je to moje třetí Svatojakubská po Čechách. Každý rok jedna. Letos poprvé pět dní za sebou. Nalehko. Po penzionkách. Co je na Žitavské fajn? Výbavičku jsem zredukoval na minimum Podobně jako při minulém putování podél Ohře jsem šel hodně nalehko. Bez stanu, spacáku, jen s jedním náhradním prádlem, ve kterém spím. Jídlo jsem si dokupoval a z domova mi stačila jedna náhradní snídaně a místo rozteklých miňonek muesli tyčky. Nebral jsem si teplejší prádlo ani filtr. Baťoh jsem měl lehounký a… Číst dále »Další ze Svatojakubských cest za mnou

6. K Jakubovi do Prahy

Celkem 24.88 km, nastoupáno 204 m, celkový čas 5:20:01. Po týdenní přestávce si dneska si spojím Svatojakubskou Žitavskou se Železnou (2022) a Všerubskou (2023). Každý rok si ukrojím kousek z českých tras. Letos mne ještě láka Východočeská, ale uvidíme. Není kam spěchat. Není kam spěchat je i moje dnešní heslo. V Praze mám na večer domluvené pivko s bývalými kolegy a před sebou jen něco přes 20 kilometrů. Autobusem se nechám svést až do Dřevčic. Ten kousek do Jenštejna jsem minule podhrozbou bouřky téměř proběhl, dneska si ho chci užít. Bude to asi jeden z mála dnešních neasfaltových úseků. Zamračeno… Číst dále »6. K Jakubovi do Prahy

5. Benátky – Jenštejn

Celkem 30.25 km, nastoupáno 240 m, celkový čas 6:46:05. Dneska chci dojít někam blízko k Praze, odkud už jezdí MHDčko. V merku mám Vinoř. Z hotelu se vykopám docela brzy, už v půl deváté. Poslední den putování mne vždycky žene nějaká zázračné energie. To jak se těším domů. Sluníčko vypaluje už od rána. I to obilí se z toho zbláznilo. Je konec května a už je žluté. Jedna z mála ruin po cestě. V pohraničí jich bylo víc. Tahle má krásný průhled oknem až do nebe. Kostel sv. Jakuba v Předměřicích hlídá obezřetný jezevčík. Počká, až projdu a pak začne… Číst dále »5. Benátky – Jenštejn

4. Bakov – Benátky nad Jizerou

Celkem 32.57 km, nastoupáno 254 m, celkový čas 7:54:26. Žádné dlouhé polehávání. Skáknu si do obchodu pod penzionkem pro jídlo na dnešek, rychle sbalím a jdu na checkout. Aha, vypadá to, že kiosek běží na Windows. Chybička se vloudí. Hlásím chybu po telefonu a slečna si mne hned odčárkne. Přesouvám se BUSem na autobusák. Jízdenku mám koupenou v PID lítačce – až do Bakova. To je super. Až na to, že platí jen do PID autobusů. Městská hromadná jezdí na jinou apku. Neva, hnedle další už mne vzal. „Mám od Vás brýle a potřeboval bych je narovnat. Včera jsem narazil… Číst dále »4. Bakov – Benátky nad Jizerou

3. Český Dub – Bakov nad Jizerou

Celkem 35.06 km, nastoupáno 617 m, celkový čas 8:23:20. Dneska mne čeká docela štreka. Vstávám před sedmou, odpočatý, skáknu si do konzumu pro pár koláčků + housky k snídani a sváčoobědu. V 8:40 už jsem sbalený (rekordní čas). Déšť se odsunul někam do studených krajin. Mažu se a hurá ven. V lese jsem někde v kopci minul odbočku. Svatý Jan mne přivolává zpět. Dík, tuhle značku už jsem nepřehlédnul. Louka, les. Nikde nikdo. Dokonce ani mušky mne tu neprovází. „Svatý Jakube?“ mávám na kostel v Letařovicích. Před branou je i schránka s razítkem. A hřbitov za branou. A taky pán,… Číst dále »3. Český Dub – Bakov nad Jizerou

2. Přes Ještěd do Českého Dubu

Celkem 26.79 km, nastoupáno 836 m, celkový čas 7:21:31. Snídaně je až od osmi. Dospávám a užívám si pomalé ráno. Kafe ze samoobslužného kávovaru si beru ven, na sluníčko. Dělám si čárku na papírku s mým jménem. Důvěra v hosty. „Chcete už vajíčka?“ ptá se pán z kuchyně. „Jasně, rád,“ kdo by nechtěl.„Tak já na vás pak houknu,“ domlouváme se. Začínám se těšit na snídani. Pečivo si tu pečou ráno sami. Ty jo, to je všechno pro mě? Pouštím se do domácího rohlíčku, tří vajíček, domácí klobásky a nakonec dotlásknu i ty dva čerstvě upečené šátečky. Teda tohle se s… Číst dále »2. Přes Ještěd do Českého Dubu

1. Hrádek nad Nisou – Kryštofovo údolí

Celkem 24.12 km, nastoupáno 590 m, celkový čas 5:50:41. Mlha. A hustá. Postávám těsně po sedmé na zastávce do Prahy. Čeká mne bus, metro, bus, vlak a za necelé čtyři hoďky budu na startu dnešní etapy. „Jaké to bude putování?“ jsem lehce nervozní z cesty, jako vždycky na začátku. „Určitě fajn,“ upokojuje mne modrá obloha na Černém Mostě. Mám chvilku čas, než mi přijede žluťák z Regiobusu. V pekárně si dávám ještě plněný slaný šáteček. „Hele, už je tady,“ pozoruju bus od stolu. Usazuju se pohodlně na zarezervované sedačce, dojídám šáteček. „Kde mám čtečku?“ vyděsím se. V báglu není. Ještě… Číst dále »1. Hrádek nad Nisou – Kryštofovo údolí