Přeskočit na obsah

Praha a okolí

Na Vyšehráááád

Celkem 16.39 km, nastoupáno 225 m, celkový čas 4:50:43 Kolem půl jedenácté dávám auto do servisu. Při minulé prohlídce mu zjistili nějaký ufukující měch, či co. „Fakt má moje auto měchy? A dá se na ně hrát jako na dudy?“ zeptal bych se rád , ale nejsem si úplně jistý, jestli by mi servisní technik na moje zvídavé otázky odpověděl. „Auto budete mít připravené kolem čtvrté odpoledne,“ říká vstřícně a já vyrážím do Práglu na procházku. „Co by to bylo za výlet bez oběda?“ vnucuje se mi žaludek svým kručením už po pěti minutách chůze. Beru to k Arkádám a… Číst dále »Na Vyšehráááád

Dostal jsem se do Bohnic

Celkem 20.59 km, nastoupáno 288m, celkový čas 4:38:50 Začalo to už minulý týden. Přišel mi dopis. Dokonce doporučený. To nevěstí nic dobrého. Píšou mi ze servisu. Prý mám starý airbag a když se aktivuje, může mne i zabít. Tedy popis jde víc do detailů, ale termíny typu pouzdro vyvíječe plynu mi stejně nic neříkají. Vymění mi ho zadara. Průser je na jejich straně. Hned se objednávám. Servis mám v Praze a tak řeším, co budu dělat celý den, než mi to opraví. Minule jsem došel od servisu až na Zličín, dneska to zkusím jít po severní straně. V servisu jde… Číst dále »Dostal jsem se do Bohnic

Bez Šemíka na Zličín

Celkem 18.15 km, nastoupáno 354 m, celkový čas 4:17:27 Vyšehrad. Podle některých pramenů místo, kde žila kněžna Libuše. A odkud skočil Horymír na Šemíkovi do Vltavy, aby pak mohl uhánět k Neumětelům. Památné místo. Hřbitov českých velikánů. A taky stanice metra, u které mám blízko servis. Odevzdávám tam ráno mého Šemíka, aby se mrkli na to, kde mu teče do bot. Někudy přes zadní pravé okénko. Už se mu to jednou stalo, tak snad budou vědět co s tím. Mám jet domů a odpoledne zase zpátky, nebo se raději projít po okolí, když už jsem tady? Dostanu se odsud třeba… Číst dále »Bez Šemíka na Zličín

Údolím Šárky

Celkem 9.24km, nastoupáno 179m, celkový čas 1:53:21 Jsem ostuda. Za celou dobu, co jsem bydlel v Praze, jsem byl v Šárce jenom jednou. Na koupálku. Jediné co si z té doby pamatuji, je ukrutně ledová voda a mraky lidí. Dneska jsem měl během dopoledne v Praze tříhodinovou pauzu, kterou jsem potřeboval zaplnit. Nákupák? Kino? Sednout si někde na kofolu? Ne, i v Praze se dá tyčkovat. Projdu si údolí Šárky. Parkuji blízko restaurace Chorvatský Mlýn, kde červená schází z právě opravované Horoměřické ulice do údolí Litovického (Šáreckého) potoka. Ale ne na dlouho. Odbočka do kopce. Slušný stoupáček. Začíná lehce mrholit,… Číst dále »Údolím Šárky