Přeskočit na obsah

K pramenům Ohře

Květen 2024

K Ohři, nebo spíš Ohárce, jak jí říkal můj dědeček, mám prostě svůj vztah. K dědovi na chatu u Libochovic jsem jezdil už jako malej.

Naučil jsem se tu plavat, veslovat, rozfoukávat i hasit oheň, vyndavat klíšťata a v pubertě (to už s bratránkem Martinem a jeho šumperskou partou) i vypít celé pivko.

S dědou jsme chodívali kousek proti proudu k Točánku, nebo veslovali pramičkou až k nejbližšímu jezu v Křesíně. „No jo, ale co je dál?“ vrtalo mi často hlavou. Odkud vlastně Ohárka teče?

Z kapesného jsem si na základce ušetřil na nafukovací dvojkajak a s taťkou jsme spluli část od Loun k chatě. Bylo to bájo. Jeden den, splněný sen. Dlouhé pádlování před vysokými jezy a kopřivové ráje, kterými se člověk musel prokousat při přenášení byl trochu vopruz, ale celkově na to rád vzpomínám.

Jak moc mám tuhle řeku rád mi došlo loni, když jsem kolem ní procházel po Stezce Českem v Chebu. Má tam podobný charakter jak v Libochovicích, jen je o něco málo užší. A rostou tam na ní lekníny.

Ale kde vlastně pramení? Když je v Chebu docela široká a teče ze západu, tak že by pramenila někde na hranicích? Nebo ještě dál? Nějak jsem měl ze základky v hlavě zakořeněno, že Ohře je česká řeka. Že pramení v kapitalistické cizině, to by mne ani ve snu nenapadlo. Ale je to tak, jak zjišťuju na mapy.cz. Jen se tam jmenuje Eger a je pořád tenčí a tenčí. Když se prstem dostanu až k Egerquelle, jen tak zkusmo si nechám načrtnout trasu k soutoku s Labem. Ne, nechci to rovnou čarou přes Krušné hory. Přidávám pár dalších bodů. Jo, asi by to šlo. Jako že fakt jo. A mohlo by to být zajímavé. V jednom kuse? Nebo po částech? Jde to vzít bez stanu, jen po penzionkách? Moje plánovací já si užívá. Jen ještě najít nějaký správný termín. Poslední víkend v dubnu je ještě Czechitas Hackathon, na kterém chci být osobně, ale pak by to šlo. Od 1.5. navíc začíná i chodící Akce ❤️. Je rozhodnuto. Jdu. Ale od soutoku, který znám, až k prameni.

  • 0. Balím a jedu
    Celkem 3 km, nastoupáno fakt málo, jenom jezdící schody v metru a celkový čas jsem si ani neměřil. Doprava 265 Kč. Už několik dní mám cestovní horečku a nejraději už bych vyrazil. Postupně si dávám věci na postel, pak je… Číst dále »0. Balím a jedu
  • 1. Litoměřice – Poplze
    Celkem 34.76 km, nastoupáno 295 m, celkový čas 9:14:11. „Nechceš si vzít s sebou?“ ptá se mne taťka u snídaně. Dávám si francouzské brambory, oblíbené jídlo z dětství, které miluju až do dneška. Tedy pokud jsou domácí. Ty připečené z… Číst dále »1. Litoměřice – Poplze
  • 2. Poplze – Louny
    Celkem 32 km, nastoupáno 501 m, celkový čas 7:56:23. Vstávám před sedmou, dokonce bez budíka. „Co si dát k snídani třeba… Francouzské brambory!“ Vyhodnocuji to jako skvělý nápad. Snad si tím nevytvářím nějakou závislost. Gumový rohlík od včera nabízím kachnám.… Číst dále »2. Poplze – Louny
  • 3. Louny – Žatec
    Celkem 28 km, nastoupáno 238 m, celkový čas 6:59:37. Na Žatec vyrážím Žateckou bránou. To dá rozum. V baťohu mám nahoře bundu i nepromokavou suknici. Déšť se zatím ještě nerozhodl, jestli má spadnout dolů, ale má docela nakrajíčku. Mám před… Číst dále »3. Louny – Žatec
  • 4. Žatec – Kadaň
    Celkem 32.7 km, nastoupáno 332 m, celkový čas 8:00:46. Auta jezdící po kostkách mne budí dřív, než zakokrhá kohout. Ten totiž v Žatci vůbec nekokrhá. Díky tomu jsem ale už v 8:59 nasnídaný, sbalený, jen ještě poslední pomazání opalovákem a… Číst dále »4. Žatec – Kadaň