Přeskočit na obsah

Táhnu se Žižkou

Březen – Červenec 2025

Kam na jaře vyrazím? Trasy po okolí mám docela dost ochozené. Chtělo by to něco delšího. Ale není zas tak hezky, abych se odvážil na vícedenní putování. „Že bych si zopakoval Železnou Svatojakubskou? Po etapách?“ přemítám při potulkách v lesích kolem Troskovic. Musím uznat, že Kingdom Come Deliverance II má úplně vypiplanou českou krajinu. V žádné jiné hře mi procházení se jen tak po loukách nedělalo takové potěšení.

V předchozím díle mi moc neseděly boje. Dvojka mi přijde pozvolnější. V klidu se leveluju na vyšší úroveň, na vesnicích se cvičím v soubojích a při přepadeních v lese zbaběle neutíkám. Vyplatilo se to.

V nastražené léčce sice všechny potulné lapky nepřemůžu, ale když vyzvu jejich velitele na souboj (říká si Žižka, pobuda jeden), mignu mu jednu po hlavě a je to.

Jenom jsem se mu nějak blbě strefil do očíčka a trochu ho to asi bolí. „Já nechtěl,“ omlouvám se mu v duchu. Tuším, že budu za chvilku viset vedle mých spolubojovníků. Ale ne, Žižka je charakter a nakonec se shodneme na společném ryšavém nepříteli. No a taky mu došli bojovníci. Něco chystá a každá ruka, co umí držet meč (minimálně level 10), se mu hodí.

„Mohlo to tak být doopravdy?“ konzultuju raněné očíčko s Žižkovou biografií od Petra Čorneje. Je to vskutku monumentální knížka, ale zároveň velmi čtivá. Žižka nejspíš přišel o oko už v dětství. Uf, to jsem si oddechl, tak za to nemůžu já. Čtu dál. Podtrhávám si. Dohledávám další informace podle pramenů na internetu. Úplně mě to vzalo. Dějepis jsem na základce moc v oblibě neměl, nemám moc dobrou paměť na letopočty, ale Čornejova knížka mne přitáhla ke středověku, jako by to byl současný thriller.

„Jak rychle se přesouvali? Kudy asi šli?“ Beru si tablet. Otevírám mapy. „Možná tudy,“ zkouším odhadovat trasu podle ne vždy spolehlivých historických pramenů. Pak mi to docvakne: „Mám téma na letošek. Půjdu po stopách Žižky!“ Jenom se musím rozmyslet, jestli budu cestou taky vypalovat vesnice a kláštery. Něco mi říká, že na tomhle levelu bojovníka ještě nejsem a užiju si to i jako nenápadný špeh.

Etapy

  • 1. Plížím se kolem Karlštejna
    Celkem 30.21 km, nastoupáno 647 m, celkový čas 7:28:49. „Hurá, konečně zas jedem někam vlakem,“ radují se hůlky a nadšeně pozorují údolí Berounky. „Šli jsme tudy včera, jen po druhém břehu. A možná tudy půjdeme i dneska,“ upozorňuju je. Ale… Číst dále »1. Plížím se kolem Karlštejna
  • 2. Otočím se u Točníku?
    Celkem 23.56 km, nastoupáno 509.2 m, celkový čas 5:28:10. Začínám v Berouně, U Černého koně. Žádného koně tu ale nevidím. Že by si ho půjčil bratr Žižka? Podle pověsti ale jezdil na běloušovi. Ti byli (a jsou) vzácnější. Ale kdo… Číst dále »2. Otočím se u Točníku?
  • 3. Za holoubky do Holoubkova
    Celkem 27.77 km, nastoupáno 447 m, celkový čas 5:23:54. Mistr Jan Hus, Dekret kutnohorský a napůl padlí partyzáni. „Copa měli společného, že se tu octli v jednom sousoší?“ dumám. Asi to, že se komoušům tak nějak hodily do krámu, pokud… Číst dále »3. Za holoubky do Holoubkova
  • 4. Plzeň dobyta
    Celkem 31.38 km, nastoupáno 413 m, celkový čas 6:40:32. „Holoubci milí, děkuji vám za námahu,“ zpíval jsem si nedávno Mertův song Staré dopisy. Měl jsem zaparkované auto pod stromem, na kterém měli hnízdo. I myčka s jejich abstraktními cákanci měla… Číst dále »4. Plzeň dobyta
  • 5. Za Přeškem do Přeštic
    Celkem 28.36 km, nastoupáno 419 m, celkový čas 6:33:59. Proč si vlastně Žižka v listopadu 1419 zvolil Plzeň? Moc možností v té době neměl. Severní, střední a východní část českého království byla na katolické straně. Plzeň, společně s Klatovy a… Číst dále »5. Za Přeškem do Přeštic
  • 6. Nepomuk
    Celkem 28.78 km, nastoupáno 561 m, celkový čas 6:43:15. Velikonoce. Konečně puťák na víc dnů. Balím si minimální výbavu do ultralight baťohu. Půjdu po penzionech, tak toho moc nepotřebuju. Jediná možná komplikace jsou svátky a s nimi spojené zavřené obchody.… Číst dále »6. Nepomuk
  • 7. Jdu do Hajan
    Celkem 30.74 km, nastoupáno 509 m, celkový čas 7:15:17. „Tak ahooooj, Nepomuku,“ loučím se s náměstím těsně před desátou. Snídaně byla až od osmi, užívám si pohodové ráno. Koukám, že mi pilot nepřistavil na desátou helikoptéru. Čekat tu na ni… Číst dále »7. Jdu do Hajan
  • 8. Bude dneska Švanda?
    Celkem 27.55 km, nastoupáno 403 m, celkový čas 6:29:45. Velikonoce. Barvení vajíček a mlácení pomlázkou mi nikdy k srdci nepřirostlo. Pod okny hotelu vyřvávají první opilci. Doufám, že jich moc cestou nepotkám. Historické náměstí v Blatné. Panna Marie se otáčí… Číst dále »8. Bude dneska Švanda?
  • 9. Sudoměř – první velká bitva
    Celkem 29.36 km, nastoupáno 197 m, celkový čas 7:00:02. Ještě před týdnem vypadala předpověď počasí na dnešek dost uplakaně. Původně jsem to chtěl zapíchnout už ve Strakonicích, ale jsem rád, že jsem si nakonec doobjednal hotel a prodloužil putování až… Číst dále »9. Sudoměř – první velká bitva
  • 10. S pískem do Týna?
    Celkem 28.59 km, nastoupáno 583 m, celkový čas 6:33:10. Na základce jsme museli chodit na branné cvičení. Ráno jsme nastoupili před školu s chlebníkama, v nich kilo písku jako zátěž, sváču a igeliťáky. „Hlavně se děti nekoukejte do výbuchu, lehněte… Číst dále »10. S pískem do Týna?
  • 11. Přes Bechyni na Onen Svět?
    Celkem 32.74 km, nastoupáno 463 m, celkový čas 8:23:49. „Vy jste ten hemenex, že jo?“ vítá mne pan vedoucí na snídani. „Ano, to jsem já,“ přiznávám svojí čerstvě nabytou identitu, kterou jsem si včera na recepci zařídil. A to mi… Číst dále »11. Přes Bechyni na Onen Svět?
  • 12. Běží liška k Táboru
    Celkem 12.9 km, nastoupáno 234 m, celkový čas 3:15:08. „Pospíchej za ní!“ volám na ježka, marně shánějícího pod oknem penzionu svůj pytel zázvoru. Já pospíchat nemusím, do Tábora je to co by skálou dohodil. V klidu snídám kafe a domácí… Číst dále »12. Běží liška k Táboru
  • 13. Od Tábora na Votice
    Celkem 36.7 km, nastoupáno 677 m, celkový čas 8:20:24. Na shromáždění velkých obcí 16. či 17. května 1420 husitská Praha jako celek odmítla Zikmundovy podmínky. Znovu se slavnostně zavázala k zápasu za svaté pravdy až do ztráty hrdel i statků… Číst dále »13. Od Tábora na Votice
  • 14. Na Benešov
    Celkem 29.48 km, nastoupáno 493 m, celkový čas 7:22:20. Vstávám před sedmou. Včera mne navnadila nabídka čerstvých rohlíčků z místní pekárny k snídani. Jdu to omrknout. Votické náměstí je ještě lehce ospalé. Jen v rohu se houfuje skupinka s košíky… Číst dále »14. Na Benešov
  • 15. Láry Fáry Psáry
    Celkem 31.28 km, nastoupáno 535 m, celkový čas 7:08:50. Neděle. Poslední den třídenního putování. Bude vedro, ale snad se mi podaří dojít blízko k Praze na MHDčko. Snídani nepodceňuju. Jsem tam už v 7:10 a i když je neděle, tak… Číst dále »15. Láry Fáry Psáry
  • 16. Na Prahuuuu
    Celkem 33.59 km, nastoupáno 460 m, celkový čas 7:28:16. Vlna veder na přelomu června a července. Chodit se dá nanejvýš dopoledne. A jenom v lese. Na pražskou etapu se neodvažuju. Až dneska. Je chladno. Konečně. Na Budějárně se dokonce přioblíkám.… Číst dále »16. Na Prahuuuu